Markéta Sillová | 4.9.2014 | Počet hlasů: 14 | Průměrné hodnocení: 5

Krumlovský Doják 2014

Cedí, cedí a cedí a pan ředitel závodu si pořád dál mele do mikrofonu tu svojí pohádku o RP, AF, bodech a časovce. Už se vidím zase zpátky v posteli. Bohužel se ukazuje, že valná většina účastníků letošního Krumlovského Horáka zřejmě prožila drsné dětství ve Skotsku a padající provazy vody nebere na vědomí. Ve vytuněných tílečkách už se sápou vzhůru Barevnou skálou, která není vůbec barevná nýbrž černá a celá se leskne. Jímají mě mdloby a velký strach při pohledu na borce, jak sypou do louží mágo a postupně pokrývají skálu bílým šlemem. Do bezvědomí jdu, když spatřím jak se do sedáků oblékají dvě cizí ženy. Znamená to jediné – Martina, moje spolulezkyně, která tak trochu zná pana ředitele, nesplnila úkol a dopustila, aby se přihlásila přespolní dámská dvojka. My snad budeme muset lézt.





 Sucho je prý otázka názoru.



Letos se na nám na startu sešlo celkem 18 dvojek, počet družstev v kategorii žen se příjezdem přespolní dvojky náhle zdvojnásobil, nová kategorie veteránů 100+ má hvězdné obsazení v podobě Emila s Matuchou. Kvůli počasí nám pan ředitel dal slevu. Nebylo to zadarmo, ale platí, že letos stačí vylézt osm cest a odlézt si je můžeme klidně na jedné skalce. K pádlování pan ředitel žádné pokyny neudělil. Propadám pocitu, že tuto činnost z duše nenávidí a ujal se organizace závodu jen proto, aby se ho nemusel sám zúčastnit.





Počasí, že by ani psa nevyhnal. 

 A pořád dojí. Pokus o úprk zadními vrátky kempu se mi nezdařil. Máme na výběr, buď potupné druhé místo nebo tahat lva za ocas a začít drtit mokrou skálu. Plzeňačky se ničeho nebojí, začínají stylově Deštivou a vůbec jim nevadí, že se momentálně dá sjíždět na kánoi. Jdu zapít smutek. V ranním alkoholismu mě podporuje spřízněné pánské družstvo Hastrmanů, jehož mladší polovina obětovala několik měsíců tréninku na tuto událost světového významu, poněvadž se chce vyhnout porážce vlastním otcem.




 Pozdrav slunci nezanedbávat!



Stačilo pár loků a z lesa začíná stoupat pára, mraky dostávají zlatavé obrysy, v polovině skály visí odložená goráčovka, frajeři odhazují trička, nálada v ženském družstvu rázem stoupá. To se pozná podle toho, že si v pravé poledne oblékáme sedáky. Martina je už životem protřelá a v klidu si dává cigárko s tím, že až to uschne tak polezeme. Suchou skálu si představuji poněkud jinak, a jsem si vědoma, že většinou k ní nedochází za neutuchajícího deště, přesto nervózně vzlínáme první cesty. Nevím, jak se to stalo, ale najednou jsou všichni pryč. Úplně všichni. Jen rozhodčí Vláďa nám stihl před svým úprkem orazit papír mořským koníkem, za to jak pěkně v těch čtyřkách plavem.




30. 9. Krumlovští lezci objevili, že smícháním magnesia s vodou suchá skála nevznikne.



Ve tři hodiny už nemáme na Barevce co lézt, jdeme si tedy pro loď. Inge pohůnek nám jí odmítá vydat, s tím, že všichni závodníci už před dvěma hodinami odpluli. Krumlovské jezy proplouváme za nadšeného potlesku vodáků, kteří pod jezem loví lodě, pádla, barely i posádky. Na Lipně otočili kohoutkem a řeka je dnes svižná. Ale asi to nebude stačit, za tři hodiny máme být v cíli, který je 12 km po vodě a ještě musíme někde vysmahnout dvě cesty. A už je tu Havraní skála. Rozhodčí Vláďa byl sice opět na úprku, ale když nás uviděl, ještě nám frknul do papíru razítko želvy. Nevím proč zrovna tohle zvíře a zrovna nohama nahoru. Pod skálou leží jasná evidence, že tu dnes opravdu nějací lezci byli – Emilovo zelené tepláky.




Hele, asi jsem na Havrance zapomněl tepláky. Veteráni 100+.



Nachytáme body a v pět hodin s pádlem v jedné a se svačinou v druhé ruce vyplouváme rychlostí hodnou časovku. Překvapení nás ale čeká na Nultém špici. Je tu mnoho závodníků! Nevím, jak se to ženě protřelé životem podařilo, ale nějak jsme se s její taktikou vyhnuly dojáku, který všechny ostatní úplně zmáchal. Z Nultého špice cedí voda a mnoho lezců na něm visících cedí mezi zuby sprosté nadávky. Že je tu opět Vláďa nás už nepřekvapuje. Razítko nám nedá, pouze projíždíme.
Situace se opakuje na Sedmém špici, opět je zde mnoho nadávajících lezců, nalezlých v cestách, které jsou i za sucha prokazatelně nelezitelné. Horolezecká verbež pod vlivem závodu dokáže strašné věci. Rozhodčí kupodivu není Vláďa, ale Linda, která v tenhle krásný letní den klepala kosu pod skálou tak dlouho, až se jí z toho utopil telefon. Z dálky také vidíme Emilovo modré tepláky.




Zřejmě silná motivace.



Na Osmý špic, kdo by tomu byl věřil, dorážíme v čele pelotonu. Následuje nás spřátelená pánská posádka, teprve teď chápeme její název: kdo jiný než Hastrmani by se dokázal na úseku ČK – Zlatá Koruna pětkrát cvaknout. Háček Dvořák junior používá své standardní zaklínadlo, že je těžkej. Proto padají do vody i když se loď nachází bez pohybu v tišině. Rozhodčí na Osmym dělá úča Eva, která po čtyřhodinovém čekání chytla syndrom vyhoření a mstí se všem horolezcům. Pěkně si počká na největší hustotu lijáku a pak začíná startovat časovku.




Družstvo Hastrmanů a jejich představa o vodních sportech



Těsně před startem této pekelné disciplíny se ještě stačíme pozdravit s velkou částí závodního pole. Přijíždí Dovřák senior s Petrem, oba plní dojmů z působení v Německé cestě, která očividně dokáže za mokra pojmout větší počet friendů než je v katalogu od Kouby. Přijíždí dámská konkurence z Plzně a má vysmáto. Přijíždí Emil v trenkách, asi už mu došly tepláky. Přijíždí Praha oděná pouze v šedivých slipech a oranžové lezecké helmě a pokládá mi záludnou otázku jak to mám se sexem. Přijíždí Hastrmani a vypadávají z lodi bokem do vody. Přijíždí útočná dvojka Kleboň s Dejwem, ti jsou ale tak rychlí, že je vidíme jen rozmazaně. V patách jim je totiž Vráťa a Pája, kteří mají zálusk na stejný stupínek. Přijíždí silná Strakonická klika Poki s Terezou, ta došla k závěru, že se zlomeným žebrem se špatně lezou sedmy, ale v pádlování to prý nevadí. V apartní růžové a modré pláštěnce přijíždí nabušenci Terka s Alešem. S Hastrmany chceme jít na Klostermany, ale bohužel došel sud, tak se musíme spokojit s nějakou tou desítkou.





 Praha v hybridním vodácko-lezeckém kostýmu. 

 Odjíždí Kleboň a Dejv s Lanškrounskou konkurencí. Úča nemilosrdně pořádá další hromadný start, odjíždí početná skupina, někteří si před deštěm ukrývají hlavu pod pádly. Jen dozní „tři, dva, jedna, start“ kánoe Vráti a Páji se ze záhadných důvodů staví na bok a jak ve zpomaleném filmu vyklápí posádku do rozbouřených vod vltavských, drahé vteřiny i minuty časovky utíkají. 


 Úča se vyžívá v hromadných startech za nepřízně počasí.





Někteří horolezci jsou na vodě jako ryby ve vodě

 Úče došla veškerá trpělivost, a přestože Martina trochu zná pana ředitele, musíme vyplout taky. Pražáci se nám lepí na záď a najednou prásk, za našeho škodolibého smíchu plavou.
Zoufalství v kombinaci s fyzickým vyčerpáním mě přepadá pouze ve vypjatých životních situacích, mezi které absolvování letošního ročníku Krumlovského Horáka bezesporu patří. Symptomem tohoto stavu jsou nekontrolované záchvaty smíchu. Bohužel se s nimi hodně špatně pádluje, ke všemu, když životem protřelý háček na tom není o nic lépe. Vystartovali jsme s Prasáky, kteří se nám sice pomalu, ale vytrvale vzdalují. Což by nebylo tak překvapivé, ale oni mají v puse žváro a pádlo do vody zlehka zandavají, jen když hrozí kolize s vrbou, zatímco my dvě rubeme jak Hilgertová před cílem. Zatápí nám i Pláštěnky. Zlatokorunský jez, kamení, most, cíl! Ve vodě se válí Hastrmani, my vyskakujeme a z posledních sil vlečeme naloženou zelenou svini přímo k rukám pana ředitele. Stopka. Krumlovský Horák 2014 je za námi! Griotka! Druhá! „Já se opiju, ale to nevadí“ hlásí moje taktická a praktická spolulezkyně.




 A za nadšeného potlesku dobíhá s lodí v závěsu do cíle...

zatímco spolulezec už šel dávno na pivo.

Zpět ve Vltavanu už pan řiditel počítá, až se mu z hlavy kouří. Chilli Productions se profesionálně vyhlásí, zatleskáme si, poděkujeme nejlepšímu outdoorovému obchodu Kamzík za ceny a žluťasům z Inge za zapůjčení plavidel a můžeme se směle věnovat večerní zábavě. Slabší povahy se vytrácí do krajského města. Ta, která trochu zná pana ředitele ho znaveného, ale šťastného vleče domů a začíná soutěž veteránů. Ti se předhání v tom, kdo je nejstarší a nejvíc pamatuje, a hlavně, co by se mělo uvést na pravou míru. Emil nejdřív odřezává z Velikonoční všechny borháky, Dvořák nakonec odseká i všechny kruhy, Matucha chce pěstovat les na Sokolčí a Nultý špic bude potřeba zahrabat zpět do země. Večírek ukončujeme než dojde k bitce, ve chvíli kdy nejmenovaný veterán předvádí svého nejmenovaného spolulezce, což se projevuje tím, že nahrbený běhá mezi stoly, do kterých sem tam tluče berlí a v pravidelných intervalech vykřikuje „já se na to můžu vysrat na tohle.“ Nakonec jsme rádi, že jsme se na to v tom lijáku nevy..., že ztráty byly pouze materiální a na cti a že za rok zase v osm ráno pod Barevkou!

Výsledky:
Titul Krumlovský horák si odnáší Tereza Pavelcová a Aleš Facon ze Sokolovna Teamu



kategorie muži:
1. místo David Dejw Kovařík, Martin Kleboň Kleštinec
2. místo Vratislav Novák, Pavel Zámečník
3. místo Tomáš Bláha, Jozef Humenský



kategorie ženy:
1. místo Martina Janoušková, Markéta Syllová, HoryInfo
2. místo Tereza Hercigová, Barbora Šlapáková



kategorie smíšená dvojka:
1. místo Tereza Pavelcová, Aleš Facon, Sokolovna Team
2. místo Ivana Iff Kozlová, Ondřej Ešler
3. místo Jarda Kaufman, Pavla Wagnerová



kategorie veterání:
1. místo Emil Červenka, Jiří Matucha, STS Chvojkovice Brod



vodácká časovka:
1. místo Jan Novák, Michal Bryxí
2. místo Tomáš Svoboda, Tereza Dupalová, Climbing Team ST
3. místo Tomáš Bláha, Jozef Humenský



Foto Ján Jesenský a Markéta Syllová
text Markéta Syllová


Markéta Sillová | 4.9.2014 | Počet hlasů: 14 | Průměrné hodnocení: 5


Kleboň
4.9.14 12:40

Pecka

Takhle svižně a vtipně napsanej report jsem hoooodně dlouho nečetl. Tleskám,
Markéto....skvěle vystihnuto, co se tam odehrávalo:-)
Honey
4.9.14 13:03

Krutej závod

Krutej závod a pěkně napsaný report.
Pavla
4.9.14 13:24

Re: Krutej závod

skvěle napsáno...dlouho jsem se tak nenasmála
Honza - ředitel
4.9.14 13:48

Sjúpr...

...krásnej report, Markéto! Já už ti minule říkal že bys měla do novin
Jirka
4.9.14 14:28

Fakt dobrý

Fakt dobrý, závod i report. Všecky zdraví "lanškrounská konkurence".
Alenka
4.9.14 14:50

hooodně dobrý

Markét...hooodně dobrý
Dvořák Petr
4.9.14 17:01

nádhera

Markéto dík!
marký
4.9.14 23:15

Re: nádhera

Mám křeč vpodžebří, malinko kašlu a pláču smíchy... Market, vynikající, jako bych tam
byla, velmi vřelé díky:o))
marketa
9.9.14 09:04

dik

děkuji moc za chválu, měli jsme holt dobrý herce

Náhodné foto:



Myšlenka dne
Jak říká klasik:
„asi jsem někde v tréninku udělal chybu!?“
Jarda Loučím komentuje Adamovo 8c+ OS (první 8c+ OS na světě)

Nejnovější
komentáře:

: HGQfq5bCg8 :
: tmg0rWBUPa :
: Like :
: Like :
: Budějovický Babofky :

Spolujízda:

: :
: :
: :
: :
: :

Vzkazy:

: Osmej - nalez :
: Mikina na Nultym :
: Labák :
: vázání Fritschi Diam :
: Scarpa Spirit 3 :




: bb @ budlez.cz :

: INFO :

Copyright © 2004 BB